Pro mnoho našich klientů je období svátků spojené s obavami z přibírání. A to je veliká škoda! Existuje totiž mnoho způsobů, jak si Vánoce užít se vším všudy, a přesto nebýt 1. ledna v šoku z váhového přírůstku.
V tomto článku se proto zaměříme na tipy trochu více psychologické. Ostatně metodika STOBu je od začátku založená na principech kognitivně-behaviorální psychoterapie a říká, že hubnutí začíná a končí v hlavě.
Hubnout o Vánocích je jako sáňkovat na jaře,…
… jde to, ale je to mnohem větší dřina.
Jinak řečeno… je naprosto v pořádku si pro období svátků dát jiný cíl, než je hubnutí.
Již na samém začátku redukce hmotnosti pracujeme s našimi klienty na stanovení správného a dosažitelného cíle. A takový dosažitelný prosincový cíl může být pro někoho klidně „pouhé“ udržování váhy. Pro někoho jiného zase může být cíl vyjádřený maximálním přírůstkem hmotnosti (např. „Během prosince chci přibrat nejvíce 1,5 kg.“).
Svůj prosincový cíl si stanovujte vždy vzhledem ke svým zkušenostem a možnostem. Až se pro cíl rozhodnete, nezapomeňte si položit kontrolní otázku, která zní „Na kolik procent věřím, že se mi tohoto cíle podaří dosáhnout?“. Pokud si odpovíte procentem větším než 70, jděte do toho! Pokud ale v dosažení cíle věříte méně, zvolte si nějaký jiný klidně menší cíl.
>> Článek: Hubnout, nebo nehubnout o Vánocích (to je oč tu běží) <<
Vánoce jsou ideálním časem pro trénink všímavého jedení
Faktem je, že pokud budete chtít i o Vánocích hubnout podobným tempem jako doposud, bude muset být toho cukroví, svařáku, vánočky a bramborového salátu ve vašem jídelníčku mnohem mnohem méně. Ani cíl udržet si hmotnost však neznamená nekontrolovatelné přejídání!
A právě proto je tu všímavé jedení (neboli mindful eating), které umožňuje člověku maximálně si vychutnat i menší množství oblíbené dobroty. A kdy je lepší čas na trénink všímavého jedení než právě o Vánocích, kdy máme více volného času sami pro sebe?
Principy všímavého nejsou nijak složité:
- Na jídlo si vyhradím dostatek času a nerušený prostor. To znamená, že se snažím neujídat z plné mísy cukroví při sledování pohádky, ale každý kousek cukroví si sním v klidu a s plnou pozorností.
- Jím pomalu sousto za soustem. Za ničím se neženu.
- Zapojuji při jídle všechny smysly, tedy nejen chuť, ale i čich a zrak.
- Všímám si nejen jídla, ale i toho, jak reaguje moje tělo (hlad, sytost, plnost).
- Jídlo si užívám a labužnicky vychutnávám.
Možná sami zjistíte, že pokud budete jíst všímavě (a ne mimoděk při sledování televize), bude vám k uspokojení chuti stačit mnohem menší množství vánoční dobroty.
Iva Málková utíká před lákadly pravidelně do zahraničí
O vánočních svátcích jsou více než kdy jindy problémem tzv. vnější podněty, které nás vedou k jídlu nad plán. V našem okolí se najednou znásobí množství úžasně lahodných lákadel, sladkostí a jiných dobrot, na které dostáváme přirozeně chuť, i v momentech, kdy nejsme hladoví.
Jednou ze strategií, jak tyto vnější podněty zvládat je jim uniknout. Cukroví napéct méně a schovat krabice na balkón či do sklepa, místo pohoštění připravit pro hosty venkovní aktivitu, nebo prostě utéct pryč.
Poslední z možností pravidelně volí i zakladatelka STOBu a psycholožka Iva Málková:
„Miluji sladké, a tak se snažím řídit tím, co radím. Pár dní nic neznamená, horší je konzumace většího množství energie od Mikuláše až do Nového roku.
V prosinci je pro STOB "okurková sezóna", tak již mnoho let odjíždím do teplých krajů, kde hledám vhodná místa na exotické hubnoucí pobyty pro klienty a zhubnu do foroty 1-2 kila, která si pak dovolím o Vánocích přibrat. Vracím se tak okolo 20. prosince, aby byl čas tak akorát vše připravit, ale nebylo moc prostoru na předvánoční pojídání cukroví. Takto to praktikuji mnoho let a udržuji si váhu z mládí.“
A protože ne každý si přirozeně může dovolit utéct před vánočním shonem na exotickou dovolenou, dodává:
„Řídím se tím, co učím naše klienty, "příjemno" se zesílí na základě kontrastu, kdy si odpočinek s cukrovím člověk lépe vychutná po předchozí únavě. Proto se snažíme každý den sportovat – od tenisu po turistiku či (pokud příroda přeje) si užíváme běžek. Když usedneme po sportovním výkonu do křesla, vychutnáme si grog a kousek cukroví daleko více, než kdybychom se od rána nepohnuli.“
Lektorka a psychoterapeutka Petra Mocová také omezuje vnější podněty a pomáhá jí pocit vděčnosti
„Bohudík u nás doma nejsou Vánoce o stresu, velkém množství cukroví a dárků, ale naopak o pohodě. Chodíme ven na procházky a pak si vychutnáme pár kousků cukroví. Pomáhá mi nemít lákadla pořád na očích a mít i zdravější varianty jídla (ořechy, ovoce, nesmaženou rybu,..).
Snažím se dostatečně odpočívat, chodit ven a někdy i cvičit. To se pak cítím lépe. I když obvykle přes Vánoce jím víc, užívám si to a neviním se za to. Vím, že to tak je pár dní v roce a dříve nebo později navýším energetický výdej a zase se vrátím zpátky do zdravých kolejí. Zároveň se snažím, abych nezapomněla vnímat, v jakém žijeme blahobytu a být vděčná za tuhle výjimečnou příležitost. Mimo jiné mi to pomáhá ve střídmosti. Protože jako všechno ostatní i zdravý životní styl je o míře.“
Ani lektorka a psycholožka Tereza Beníčková si zvýšený příjem o svátcích nevyčítá a užívá si chvíle volna naplno
„Když se řekne „Vánoce“, představím si to kouzelné období v roce, kdy všechno krásně svítí, všude hrají koledy a já mám konečně čas být se všemi, koho mám ráda. Během Vánoc se tedy snažím vidět všechny kamarády, členy rodiny a známé, se kterými se během roku nemám šanci vidět. A když se poštěstí, věnuji volné chvíle výletům do přírody (které mi, vzhledem k tomu, že žiju ve městě, přes rok velmi chybí) nebo čtení knížek. Proto vlastně ani nemám moc času na mlsání cukroví nebo jiných dobrot.
Více jídla si dopřávám tedy opravdu až na Štědrý den a možná pár dnů poté, což ve srovnání s mým celoročním režimem v podstatě nic neznamená a nijak si to tedy nevyčítám.
Navíc se striktně řídím pravidlem: „Co doma nemáš, to nesníš.“ a proto odmítám veškeré štědré nabídky mé maminky, která by mi ráda už pomalu měsíc před Vánoci udala alespoň tři krabice cukroví.“
Mohlo by Vás zajímat
Komentáře je možné psát až po přihlášení.
